Stay Free Wear: Příběh české oděvní značky, která oplývá autenticitou. Inspiruje se hudbou i historií

A jako další v blogovém seriálu, který představuje naše klienty, přinášíme nový rozhovor s Kristýnou Habrovou, majitelkou streetwearové značky oblečení. Podnikat se dá v mnoha oborech, tak proč nezvolit ten, který člověka táhne odjakživa? Jak se vlastně Kristýna ke své značce dostala, s jakými nástrahami se potýká a co ji inspiruje v tvorbě? Čtěte dál!

 

Dobrý den, Kristýno, jak se máte?

Děkuji za optání, daří se mi dobře. Čtenářům přeji fajn den.

Co vlastně pod značkou Stay Free Wear vyrábíte?

Šijeme kvalitní streetwearové oblečení pro milovníky hudby, vyznavače svobody a různých alternativních směrů. Mým cílem bylo zkombinovat prvky hip hopu s prvky metalu, což se odráží jak ve střizích oblečení, tak v motivech potisků. Vždy mě fascinovaly starověké civilizace, z nich Egypt asi nejvíc. Proto jsem jeho mytologii zahrnula i do své vůbec první kolekce. Každý design má hlubší význam. To si návštěvníci mého e-shopu mohou přečíst sami u jednotlivých položek.

Jaké oblečení si u vás zákazníci pořídí konkrétně?

V e-shopu stayfreewear.com si můžou šatník obohatit například mikinami, u kterých jsem vytvořila vlastní signature hood. Dále máme skladem třeba tílka, pánská trička a několik doplňků. Aktuálně pracuji na jarní kolekci, která bude obsahovat sexy kousky, širší výběr sukní, šatů, topů a cycling shorts. Ty by měly být hotové koncem května. A pak přijde řada na focení.

 

Kdo konkrétně oceňuje a kupuje vaši módu?

Jak jsem již zmínila, cílovka jsou lidé z mé “společenské bubliny”. Což byl původně sice spíše metal, ale chtěla bych se dostat hlavně do sfér hip hopu, neboť tato scéna má velký potenciál.

 

Kromě e-shopu tedy obrážím různé festivaly. Na některých jsem i součástí produkčního týmu a tudíž na stánku zaměstnávám brigádníka. Ale na většině si prodávám sama. Kontakt s lidmi mě baví. A navíc značku vám nikdo neodprezentuje tak dobře, jako vy sami.

 

Jinak ke stánku jsem se dostala náhodou. Bylo mi to nabídnuto shodou okolností na jedné akci a stánek mi půjčila kamarádka. Upřímně zprvu jsem stánkař rozhodně být nechtěla. Doufala jsem, že pojede hlavně e-shop, což je samozřejmě pohodlnější. Ale rychle se ukázalo, že stánek nejen funguje, ale že to bude i důležitý stavební kámen v budování brandu.

 

Takže další sezónu jsem si již koupila stánek vlastní, nechala obrandovat a pořídila stylové vybavení a hnedka to dostalo úroveň. Navíc název značky je zjevně “catchy”, u kolemjdoucích budí pozitivní reakce, což mě utvrzuje v tom, že to byl správný tah.

Pěkné. A jak jste se dostala zrovna k módě? A k pořádání festivalů?

Vždycky jsem balancovala mezi tím, zda chci pracovat spíš v módním nebo spíš hudebním průmyslu. Oba směry mě táhly stejnou měrou. Začalo to už, když jsem po maturitě na hotelovce nastoupila znovu do prváku druhé střední školy oboru Krejčí. Gastro mě vůbec nebavilo a začaly se u mne projevovat umělecké vlohy, které se u nás dědí v rodině.

 

I druhou střední oboru Krejčí jsem úspěšně dokončila, k maturitě mi přibyl výuční list. Začala jsem aktivně šít na sebe a na lidi v okolí, ale neuměla si říct o peníze, a tak u mě došlo k vyhoření. Stroje jsem dala na několik let do sklepa a odjela do Londýna studovat obor Events Management. V té době už jsem pravidelně jezdila na festivaly, protože hudbu miluju.

 

Na univerzitě jsme si museli povinně najít letní praxi v oboru, a tak jsem neváhala a obepsala své oblíbené festivaly. Ty můj zájem uvítaly, nabídly mi práci a od té doby tam vlastně jsem.

 

Když jsem se pak vrátila do Česka, kdy už jsem se v prostředí kapel pohybovala několik let, založit značku Stay Free Wear jsem vnímala jako přirozený vývoj. Má značka mi tedy umožnila skloubit obě mé srdcovky, a to módu a hudební lifestyle, za což jsem neskonale vděčná.

 

Jaká je ve vašem “rybníčku” vlastně konkurence?

Ač v Evropě je konkurentů dost, v ČR podobných značek naštěstí tolik není. Na konkurentech mě vždy iritovala jedna věc. Přestože “potetovaný” styl se mi vždy líbil, štvalo mě, že vlastně všechny tyto značky šíří negativitu. Hate, vztek, řetězy, štěkající pitbullové a hořící kostely jsou společný element. Proč? Není negace všude dost? Nejsou z toho už unavení? Vždyť přece (s nadsázkou) každý ví, že “What you think, you become”. Proč tedy dávat na trička “I hate everyone” apod.? S tím prostě nesouhlasím chci ve společnosti šířit naději a PMA (possitive mind attitude). Z hlediska marketingu tedy bylo klíčové zaujmout právě tuto cílovku a přijít na způsob, jak jim nabídnout něco odlišného, ale přesto familiérního. A myslím, že se mi to povedlo.

Jak vypadaly vaše začátky v podnikání? Šlo to snadno?

Popravdě? Vůbec! Byla to vlastně katastrofa. Tady musím zmínit, že jelikož jsem perfekcionista, na značce jsem makala dva roky ještě před tím, než jsem vůbec spustila e-shop. Další věc je, že si všechno dělám sama. Od tématu na tričkách a kreseb modelů, po ježdění osobákem Evropou za honbou po dodavatelích, až po tvorbu e-shopu. Myslíte si, že jsem v minulosti někdy někde dělala e-shop? Nedělala. Všechno se učím za běhu, jak to přichází. A všechno se učím chybami.

 

Člověk prostě něco udělá třikrát špatně a počtvrté už je to dobrý. Takže po tomhle všem, kdy jsem do projektu dala veškeré své životní úspory, energii a čas, jsem konečně spustila e-shop. A za měsíc nastala korona. Zavřely se hranice, já zůstala bez příjmů, bez naspořených peněz, bez budgetu na marketing a v ložnici regály plné zboží za statisíce značky, kterou nikdo neznal.

 

Lidi měli strach, nenakupovali. Zachránily mě právě až v létě ty zmíněné stánky, kterým jsem se tak bránila. Najednou jsem zjistila, že mi třeba i zaplatí nájem. To mě udrželo nad vodou. Naštěstí každý rok je i na e-shopu silnější než ten předešlý. Vidím progres, a to je stěžejní.

 

Značka tedy běží třetím rokem a každý z nich vypadal úplně jinak. První rok byl velký budget, velké oči a moje naivita, že když bude vše kvalitní, musí to zákonitě fungovat. Zjištění: Nemusí. Najmula jsem si manufakturu, která měla vysoké minimální množství, jenomže i oni bohužel během korony zavřeli. Udělala jsem nákladné focení se špičkami v oboru. Sice toho nelituji, protože fotky jsou prvotřídní, ale dnes už vím, že se dalo všechno udělat levněji.

 

Druhý rok jsem pochopila, že touto nákladnou cestou to nejde. Oprášila jsem stroje a začala šít sama doma. Můj život vypadal tak, že jsem PO–ČT jezdila celý den jako kurýr, ve 22:00 přišla domů, sedla za šicí stroje a do 3 až 4 rána šila mikiny. V pátek jsem naložila osobák, odjela na opačný konec republiky, stánek tam sama postavila, dva dny odstála, v neděli večer naložila a odřídila zpět do Havířova, šla si zdřímnout a dopoledne už zase vesele rozvážela jako kurýr.

 

Tohle bylo absolutně neudržitelné z dlouhodobého hlediska. Bylo to vyčerpávající a nikam to nevedlo. A tak tady máme třetí rok. Od března jsem najmula krejčí, která mi pomáhá se šitím. Výhody toho jsou nižší náklady a absolutní flexibilita. Zatím se to jeví jako zlatá střední cesta.

Tak to zní skvěle. A co nějaké plány a vize do budoucna?

Máme duben, návštěvnost e-shopu roste, jarní kolekce je v plné produkci a už teď mám potvrzené stánky na různých letních festivalech. Jsem “v hypu”, a to miluju! Navrátil se mi ten koronou utlumený oheň a dělám to opět se zápalem. Do budoucna se budu snažit o určitou pravidelnost v “dropech” nových věcí, jelikož díky už zmíněné obří první kolekci jsem dlouho nevydala nic nového. Což nepůsobí dobře, protože to pro okolí vypadá, že se nic neděje.

 

Samozřejmě, snad teď nebudu znít otřepaně, mým cílem je být nějakým způsobem i přínosem pro společnost. V souvislosti s tím bych chtěla začít určitým procentem z prodeje přispívat potřebným. A pokud vše půjde, víc šlápnout do ekologické stránky věci.

 

Letos plánuji proniknout více do online marketingu, který z mé strany ještě dost pokulhává. Hodlám absolvovat kurz, abych si byla jistá v kramflecích. Samozřejmě připouštím, že se může ukázat, že i v této oblasti bude nutná delegace. Uvidíme, kam se věci posunou koncem roku.

 

Dále bych chtěla se značkou začít obrážet i zahraniční festivaly (český trh nikdy nebyl mým cílem, ale podobně jako i se stánkovým prodejem, se ukázal jako nezbytnost). Ovšem nájmy za stánky jsou na zahraničních festivalech astronomické. Budu muset vymyslet strategii. Díky kontaktům z produkce festivalů mám představu. Ale toto know-how si už nechám pro sebe.

A poslední. Kde vás můžou fanoušci potkat? A kde sledovat?

Letos se chystám obrazit festivaly Rock For People, Votvírák, Mighty Sounds, Obscene Extreme, Brutal Assault a snad i další. Tam si můžou zákazníci přijít prohlédnout a vyzkoušet mé kousky, něco si koupit nebo přijít jen tak pozdravit a popovídat. Jsem přátelská a uvítám každého, kdo si bude chtít “pokecat”, ať už o byznysu, hudbě nebo o tom, kdo postavil pyramidy. (Smích)

Jinak můj online obchod je plně funkční. Kvalitní fotky, popisky, platební brána, vše funguje, jak má. Odesílka je u nás do 24 hodin. Takže 2. či 3. den to máte doma tak, jak je dnes běžné.

 

 

A sledovat mě a Stay Free Wear můžou všichni na Facebooku, Instagramu nebo Youtube. Dejte follow a neutečou vám žádné novinky. Děkuji za rozhovor a přeji čtenářům krásné léto. Ahoj! ;-)

Plánujete rozjet svou značku? Rádi vám pomůžeme!

Kristýnina značka oblečení má u nás virtuální sídlo. To se hodí každému podnikateli, který nechce, aby adresu jeho domova mohl najít kdokoli (např. přes Seznam datových schránek), nebo ji uvést z různých důvodů nemůže. Ovšem tím výčet našich služeb zdaleka nekončí.

 

Dále jsme společnostem i živnostníkům k ruce, když potřebují pomoci s účetnictvím, online marketingem, webem, právem, založením s.r.o. či a.s. a se spoustu dalšího. Stačí nám dát vědět.